Rovensko a jeho železářství

                          Úvodem: 

  K pátrání po železivcích kolem Turnova a následně i po historii rovenského železářství jsem se dostal úplně náhodně, když při vodohospodářské akci "Čistá Jizera", kdy v Rovensku bylo objeveno několik starých vápenných pecí, na pořad dne přišla i otázka tamního železářství a jeho zdrojů železné rudy. Jako nejvhodnější se jevily železivce už z toho důvodu, že v okolí jich najdeme celkem dost, něco železa obsahují a spatřit je můžeme i u bývalé rovenské huti č. p. 156. Jako o železné rudě o nich občas mluví i současná odborná literatura, že to s nimi nakonec dopadne jinak, to jsme dlouho netušili. Ke spolupráci mě na podzim roku 2015 vyzval kamarád Roman Kurfiřt, který příležitostně vykonával roli tzv. "tereňáka" pro PhDr. Jana Prostředníka PhD, v té době archeologa Muzea Českého ráje v Turnově. No, proč ne, s oběma jsem se znal řadu let, staré dolování a železářství mě zajímalo odjakživa. Moje starší kniha "Za tajemstvími kraje kolem Jizery" mu byla věnovaná celá. O tom, jak to asi s rovenským železářstvím bylo, i o jiných věcech se dozvíte v  knížce "O historickém železářství", aneb od magmatu k bahenní rudě", tedy OHŽ.

--------------------------

-----------------------------------

--------------------------------------------------

                                ------------------------------------

         Odkazy: 

3) Matoušek Petr: Paměti města Rovenska, str. 6
4) Filip Jan: Keltská civilizace, str. 72, 84, 114
5) Hloušek Jan, RNDr. https://www.jachymov-joachimsthal.cz/jsemhornik.html. (*1950 v K. Varech, †2014 v Jáchymově), Od 1993 žil natrvalo v Jáchymově. Tam také nějaký čas působil Tomáš Malý bývalý geolog muzea v České Lípě, syn známého rovenského sběratele a brusiče kamenů Josefa Malého.
6) Machek Václav: Etymologický slovník jazyka Českého, Academia, Praha 1968, str. 664
7) Filip Jan: Keltská civilizace, str. 18
8) Cinert Jan ing. arch.: Bylo to jinak, nakl. Ekon, Srázná 17, Jihlava, ISBN 978-80-254-3420-8, str. 209. Tady se jedná o cestu od Turnova přes Štěpánovice nebo Blatec. /// Propagátorem pravidla "vlevo za vstupem" je již zmíněný J. Cinert. Je zajímavé sledovat, na kolik starších kostelů toto pravidlo platí, výjimek je velmi málo. Někdy se díky tomu také ukáže, že ten posuzovaný kostel již není původním kostelem. Krásným příkladem tohoto je kostel sv. Jakuba v Železném Brodě, nebo kostel ve Bzí. Podrobně jsem o tom psal v "Za tajemstvími kraje pod Kozákovem 2, str. 54, v kapitole: O založení Brodu, města slavného.
9) Podobský J.: Stručné dějiny m. Rovenska p. Tr., str. 16
10) Kuča Karel: Města a městečka v Čechách a na Moravě ve Slezku, Rovensko, str. 42311) 
11) Filip Jan: Dějinné počátky Českého ráje, str. 246, /// Doba hradištní je archeologický termín pro raně středověké období (2. pol. 7. stol. - 1. pol. 13. stol.) na území západních Slovanů. Tuto dobu je možné dále dělit na: starší doba hradištní (2. pol. 7. stol. - konec 8. stol.), střední doba hradištní (9. století - 1. polovina 10. století, na Moravě a Slovensku též doba velkomoravská), mladší doba hradištní (2. pol. 10. stol. - 1. pol. 12. stol.), pozdně hradištní období (2. pol. 12. stol. - 1. pol. 13. stol.)
12) Prostředník Jan, PhDr, PhD.: Sborník SOKA Semily, Z Českého ráje a Podkrkonoší, 29/2016, Výsledky archeologického výzkumu v Rovensku pod Troskami v souvislosti s rekonstrukcí kanalizace a vodovodu v letech 2014 a 2015, část 3
13) Matoušek Petr: Paměti města Rovenska... str. 7
14) Podobský J.: Beseda (?), str. 146 / 147, O železářství v Rovensku, (odkaz na I. MK 30) Cituji: "Asi v polovici 14. stol. prý toto železářství zaniklo, když Karel IV. tady podle podvrženého zápisu nechal otevříti čtyři lomy na chalcedony, acháty a tyrkysy a povolal sem Vlachy, aby naučili lidi brousit kameny." Podle J. Podobského (s odkazem na J. V. Šimáka) je tento zápis pouhou smyšlenkou.
15) Kořán J.: Staré české železářství, nakl. Práce 1946, str. 9
16) Pleiner R., Kořán J. a kol.: Dějiny hutnictví železa 1. díl., Academia Praha 1984, str. 14 atd.
17) Liber secundus confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim nunc prima vice typis editus (1369-1373). Ed. TINGL, František Antonín. Pragae, 1868, s. 49
18) Podobský J., Bangha P.: Dějiny obce Újezd pod Troskami 2000, str. 5
19) Citované z kronik: Fišer M. A., Žel. Brod: Zápisky I a II // Umlauf J, Žel. Brod: Pamětnice // Šimon J.: Paměti Ž. Brodu // Vojtíškova kronika, Jesenný // Pomněnky J. Štajnygra, Bozkov: (autor ale hodně přebíral z Kirchene Geschichte Böhmen A. L. Frindta) // Matoušek P.: Paměti města Rovenska p. Tr. // Podobský J., Bangha P: Dějiny obce Újezd pod Troskami 2000, str. 5
20) Před několika lety Roman Kurfiřt a Miloš Opočenský v těchto místech objevili rozsáhlé pozůstatky železářské výroby. Pokud vím, dosud k řádnému archeologickému výzkumu nedošlo (r. 2018). Podobný osud má i naleziště u splzovského jezu i naleziště v údolí prosečského potoka u Ž. Brodu, oboje popisované v knize Za taj. kraje kolem Jizery. V roce 2018 jsme s R. K. provedli pod Prosečí nový průzkum, při kterém jsme na horní straně prostoru zjistili další velký depot netknuté strusky.
21) Archiv Český XXXII, 1915, str. 196, Vranov, Bytouchov, DXII - Registra soudu komorního
22) Zpráva ing. Rudolfa Munka o šetření v Bítouchově z podnětu Báňského úřadu v K. H. č. j. 6035/38 ze dne9. 2. 193923) Matoušek Petr: Paměti m. Rov., str. 7, 8

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------