Malá Jizera

nejstarší technická památka Turnovska

Psáno pro OJKT 2021

Toto je originální text zaslaný redakci, kde ho nějaký cenzor k mé škodě upravil.

Budu vám vypravovat o prastarém mlýnském náhonu, vybudovaném šikovnými cisterciáckými mnichy z kláštera v Hradišti. Přestože náhon je prvně zmiňován ve 14. století, můžeme se oprávněně domnívat, že vznikl v (po) polovině 13. století v souvislosti s budováním města Turnova jako jeden ze stupínků markvartické kolonizace krajiny. Prvním a nejdůležitějším stupněm celého plánu ale bylo založení výše zmíněného cisterciáckého kláštera v Hradišti v polovině 12. století. Je ale nezodpovězenou otázkou, zda nebyl vybudován na místě předchozího (podle některých autorů nedoloženého) kláštera benediktinského. Mnoho indicií k tomu ukazuje: Řada mlýnů na nedaleké Zábrdce odvozuje svůj původ od tamních benediktinů.(1) Příkladem může být Podvicmanovský Blažkův mlýn, doložený ve zlomcích cisterciáckého urbáře. Dürichův mlýn na klášterním statku v Hradišti se uvádí již v roce 1100, tedy také dlouho před těmito mnichy. (2)

Benediktini nebyli centralizovaným řádem. Jejich kláštery žily samostatně, žádný z nich nebyl nadřazený jinému. Pouze pravidla církevního života - řeholi - měly společná. U jednotlivých klášterů (opatství) ale mohla být proboštství podřízená jenom jim. Tím, že by benediktinský "klášter" v Hradišti byl pouze proboštstvím, je možné vysvětlit nedostatek jakýchkoliv zpráv o jeho existenci. Mohla to být jakási expozitura, v lidovém podání změněná na "klášter", mající za úkol zahájit kolonizaci krajiny. Po odchodu benediktinů (nebo vypuzení, jak praví některé prameny) zanikla, nahradili ji cisterciáci. Zpráv o "klášterech"... (Žel. Brod, Brodce, M(n)ichovka, Tatobity), někdy "hrádcích" (Turnov, Bozkov), jindy "tvrzích" (Příkrý, Škodějov) - v Jenčově známe "zámčiště" - s mnichy různých řeholí najdeme v místních kronikách naší krajiny hodně, zachovala se i tato místní pojmenování. Části nerozvinuté krajiny církevní řády dostávaly od panovníků již v letech 1100-1200. Většinou to byly oblasti s počínající kolonizací, kterou měli mniši dovršit. Výjimkou ale nebylo hašteření řádů o vliv na určitém území. (3)

Někdy v roce 1098 skupina nespokojených benediktinských mnichů založila v opuštěném místě zvaném Cistercium, vzdáleném 30 km od Dijonu, klášter Citeaux. Brzo se z něho stalo středisko reformního řádu, proslavené za vedení Bernarda z Clairvaux, přítele olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Cisterciáci na rozdíl od benediktinů měli vypracovanou hierarchii klášterů na základě rodinných vztahů, kdy vznikající klášter byl dceřiný vůči zakládajícímu, který měl povinnost se o něj starat. O Hradišti se v prvních cisterciáckých letopisech píše:"Léta Páně 1144 založeno opatství v Plasích, téhož roku opatství v Hradišti v diecézi Pražské, prapravnouče Morimundu, totiž pravnouče Langheimu a dítě Plas."

Cisterciáčtí mniši byli kolonizátory, průzkumníky. Pro své potřeby měli i stavební huť, v Oseku postavili veliký chrám. Hradišťský klášterní stánek Panny Marie pravděpodobně navrhl stejný architekt jako chrám cisterciáckého kláštera v Lilienfeldu (Dolní Rakousko roku 1202). (4) Dokázali odvodňovat krajinu a stavět rybníky. Příslušníci jejich řádu z rakouského kláštera ve Zwetlu (Světlé) započali v době vzniku Turnova kultivovat bahnité Třeboňsko. Cisterciáci ovládali i výrobu železa, v Burgundsku provozovali železárny již ve 12. století. Známé je železářské městečko, které zřídili kolem roku 1250 při stavbě kláštera ve Žďáru nad Sázavou. Prvními mnichy v hradišťském klášteře se stali Němci, Slované tam dlouho nebyli přijímáni. V našem okolí najdeme podél starých cest řadu vesnic, jejichž jména mají německý základ (Libnov, Loktuše, Koberovy, Vrát). Probíhala tak nenápadná germanizace české krajiny.

---------------------------------------------

Poznámka: Předchozí, zdůrazněný text je ve sborníku OJKT vynechán, (přestože v mé, do redakce dodané verzi byl) a po slově "základ" ihned následuje věta: Podle záznamů ve starých kronikách Bozkov, Roztoky ... čímž se z textu stává nesmysl. V závěru chybí i věta o původu Turnova (9). Že o tom korektor nevěděl, nebo tomu nevěřil, není moje vina. Protože tam chybí i v originále uvedené zdroje informací (Odkazy na literaturu), můžete si je prohlédnout na konci tohoto textu. Pochybuji, že si korektor s jejich sháněním dal práci . (L.Š.)

----------------------

Podle záznamů ve starých vesnických kronikách Bozkov, Roztoky, Jesenný, Koberovy, Vrát a Rovensko vznikly kolem roku 1177, což zapadá do doby budování zmíněného kláštera. Všechny tyto vsi, kolem nichž se nacházela železná ruda, mohly sloužit k produkci železa potřebného k jeho stavbě a k rozvoji krajiny. Dnešní historici tyto shody nedokážou vysvětlit. Jednodušší je říci, že to je nedoložené.

Boleslavský hrad byl pro denní potřeby příliš vzdálený. Po vzniku kláštera proto bylo zřízeno další správní centrum - na místě staršího sídliště, východiska k přechodu Krkonoš (Sudet) vzniklo město Turnov (z lat. turris - věž, hrad (5). Nutná také byla stavba mlýna, zajištění dostatku potravy se stalo podmínkou úspěchu celého plánu. Navrhnout veliký náhon - Malou Jizeru - v poměrně rovinatém terénu tak, aby po celé délce měl aspoň nějaký spád a přitom vyšla potřebná výška hladiny vody u mlýna vzhledem k dolnímu toku řeky, to nebyla maličkost.

Víceméně ze zvědavosti jsem Malou Jizeru proměřil pomocí aplikace Analýzy výškopisu na Geoportále ČUZK. Hladina vody v Dolánkách určená výškou koruny tamního jezu, je pouze o 4 metry výše nežli u mlýna (dnes Votrubcovy elektrárny). Podotýkám, že délka náhonu je asi 1700 metrů. Spád cca 2,3 mm (0,23 %) na 1 metr je malý, zvýšit hladinu vody vyšším jezem ale nebylo dost dobře možné, protože řeka od Malé Skály k Dolánkám má průměrný pokles ještě menší (1,4 m/km = 1,4 mm/m, 0,14%). Poslední úsek před jezem je téměř v rovině. Naši předci tady využili pohybovou energii, kterou voda získala po velmi dlouhé dráze z Jizerských hor, a nepatrně vyšším spádem v relativně rovném náhonu ji navýšili. Rychlost vody zvýšilo též zúžené koryto náhonu. Laicky řečeno, stavitelé využili setrvačnosti velkého množství pohybující se hmoty (vody), která tu přední tlačí před sebou. Tento jev známe i z jiných míst (6). Stavitelé směrování i výšku (polohu) koryta toku Jizery upravili tak, že voda vstupuje do náhonu přímo a neztrácí rychlost. Důležitá je přitom koruna jezu, která svým umístěním nesmí příliš porušit linii západního břehu a zároveň určuje výšku vody s ohledem na spád a potřebnou úroveň hladin vrchní i spodní vody u mlýna (dnes elektrárny). Rozdíl tamních hladin je asi 3,3 metru. (7)

Jez v Dolánkách

Tento "fígl" se zvýšením terénu pod horní částí náhonu a v jeho okolí, přičemž se jezem zvedne i hladina řeky, se využívá ve vodních stavbách do současnosti. Tady v okolí mohu uvést jako příklady náhon továrny v Líšném z let kolem 1875 a ještě starší vodní systém Loubalova hamru v Engenthale pod Jesenným. Toto zvýšení terénu kolem doláneckého jezu je důkazem jeho vzniku již v nejstarších dobách, bez něho by původní nadmořská výška počátku a konce náhonu byla zhruba stejná a voda by v něm příliš netekla. Toto řešení Malé Jizery je mistrovským dílem, lépe to ve zdejších podmínkách navrhnout nešlo. Pro budoucnost města i okolí se Malá Jizera s mlýnem zvaným Podkostelní na dlouhá léta stala zárukou dostatku výrobků z obilí.

Další, ale dávno zaniklý mlýn stál podle J. V. Šimáka o něco níže, dnes bychom řekli "mezi mosty". Vzhledem k minimálnímu spádu toku musel mít velké kolo na průtočnou spodní vodu, využívající její rychlost, tedy technologii naznačující jeho velké stáří. Možná pocházel již z dob před cisterciáky. Že by tady také působili benediktini ? Uvádí se, že právě oni - přišlí v roce 993 se svatým Vojtěchem - přinesli do Čech mlynářské umění. V ještě starších dobách tady mohlo být i kolo řecké se svislou hřídelí. Římané již hřídel u mlýnů položili vodorovně. (8) Ledacos naznačuje i latinský původ názvu města Turnova, česky Věžňova. (9)

................................................

Literatura, poznámky:

(1) Berthold Waldštejn - Wartenberg: Markvartici, Klub pro českou heraldiku, Praha 3, U Rajské zahrady 20, str. 29, 109, různě) Benediktinský klášter Hradiště, zdroje: Wocel J. Er. , Památky aerchologické a místopisné, roč. XI, díl VI, rok 1864 /// Mařan Ctirad, novinář, katolický historik žijící v Tatobitech: OJKT ??, Nejstarší dějiny kostela a plebánie sv. Prokopa v Hodkovicích // Hledíková Zdenka: Benediktini v českých zemích, str. 4 a další //A. L. Frind, biskup, Kirchengeschichte Böhmen, str. 114, 115, odkaz na Paprocký, ilustrovaný Chronik II. 161. Viz: Palacký Frant.: Dějiny národu českého nakl. Kvasnička, Hampl, 1939, I/ str. 593, S tvrzením předchozích silně nesouhlasí J.V. Šimák: Dějinné paměti okr. mnichovohradišťského str. 22
Pozn. L.Š: Benediktini - řád založený na Monte Cassinu sv. Benediktem z Nursie r. 529. Do Čech přišli se sv. Vojtěchem r. 993. Ženská větev - benediktinky - byla založena v r. 543 sv. Scholastikou, sestrou sv. Benedikta v Piambarole u Monte Cassina. Do Čech je uvedla sv. Mlada r. 973

Podkostelní mlýn

(2) Vilikovský V.: Dějiny zemědělského průmyslu v Československu, Praha 1936, str. 452, 453

(3) Šimák J.V. : Dějinné Paměti okresu mnichovohradišťského, r 1917, str. 46 - 52
(4) Berthold Waldštejn - Wartenberg: Markvartici, Klub pro českou heraldiku, Praha 3, U Rajské zahrady 20, str. 29, 109, různě
(5) Cuřín Frant: Kapitoly z dějin českých nářečí, Sborník Pedagogické fakulty UK, Praha1969, str. 19. Šourek L., Presstar Modřišice, Za tajemstvími kraje pod Kozákovem 1. , podle vydání str. cca 17)
(6) Náhon vycházející z Vošmendy pod Vysokým dokonce překonává u Jesenného o málo vyšší hřebínek. Voda tekoucí do kopce se ve skanzenu Zlaté hory u Jeseníku stala atrakcí pro turisty.
(7) Soupis mlýnů politického okresu Turnov a Českého Dubu, SOkA Semily.
(8) Vilikovský V.: Dějiny zemědělského průmyslu v Československu, Praha 1936, str. 448

(9) Prášek Justin: Dějiny města Turnova nad Jizerou, str. 199. Predikát z Věžňova dostal v roce 1792 od císaře Leopolda I. litoměřický kanovník Červenka původem z Turnova. Píše o něm i J.V. Šimák.