Jablonce 

                          Volně převzato z kapitoly O založení Brodu města slavného, v knize  Za tajemstvími kraje pod Kozákovem 2. 

  Původní Jablonec se pravděpodobně nacházel v lesích u kláštera Mnichova Hradiště (u Mimoně) a patřil řádu cisterciáků," uvádí se na webu Jablonce n. Nisou. Prof. J.V. Šimák k této době píše: "V Jablonci (u Mimoně) měli (před r. 1400) mniši (cisterciáci z Hradiště) majetek, ale vedle nich i páni jiní. Víme jen o jediném opatově patronátním nároku (ke kostelu v Jablonci u M.), ale bylo mu to odepřeno." Důvod? Podle webových stránek teologa, cyriaka Th. Dipl. Cy. Jana Herny byl kostel v Jablonci u Mimoně již dříve inkorporovaný (tedy přivtělený k jejich klášteru) křižovníky s červeným srdcem, cyriaky. (Stránky J. H. bohužel krátce po vyjití knihy "Za tajemstvími... " zanikly. - L. Š.) Pokračujeme z webu Jablonce n. Nisou: "Část obyvatel Jablonce (u Mimoně) snad byla v průběhu časů přestěhována do údolí Nisy..." To potvrzuje i J. V. Šimák:"...kotlinu jabloneckou měli křižovníci s červeným srdcem." Další těmito křižovníky inkorporované kostely (fary) byly v Držkově, v Miličíně u Prahy, v Sačanech u Ledče, v Solnici a Žiželicích. Inkorporace se někdy zřizovala v místech, kde již bylo nějaké osídlení, ale světská správa tam ještě příliš nefungovala. Církevní řády území s počínající kolonizací (kterou měly zakončit) dostávaly při svém založení. Křižovníci, cyriaci, je tedy mohli získat až (již) po roce 1256, kdy je Přemysl Otakar II. přivedl do Prahy.

 Počátky osídlení v této oblasti sahají do období před rokem 1356, z kterého pochází první písemná zmínka o osadě Jablonci (n. Nisou), a to v souvislosti s místním kostelem, kolem něhož celé sídliště pozvolna vyrůstalo. Zápis v konfirmačních knihách stručně latinsky informuje o skutečnosti, že ke kostelu v nové osadě "Jablonecz" byl na přání pana Alberta, generálního převora řádu cyriaků, dosazen arcibiskupským úřadem na místo faráře bratr Šebestián ze stejného řádu. (Poprvé je tady použito názvu "Jablonecz Nowum"(!)). Další písemná zmínka o Jablonci n. N. pochází z 29. dubna 1418. Poté se již pouze dozvídáme, že v bojích krále Jiřího z Poděbrad se slezským šestiměstím (Žitava, Zhořelec, Budyšín a další) byl Jablonec 30. srpna 1469 do základů vypálen. První písemná zmínka o Držkovu, kde byla další inkorporovaná fara, je sice až z roku 1352 nebo z 1356, ale archeologické nálezy sahají hlouběji do minulosti. Držkov v letech 1369 a 1384 platil 6 grošů papežských desátků, což bylo dvakrát tolik co Brod (3gr.). Naznačuje to jeho delší existenci a větší bohatství. Tamní podání tvrdí: "Ve 12. století, když převládlo křesťanské náboženství, byl zde vystavěn dřevěný kostelík a fara, které byly v péči řádu Cyriaků. Patronem Držkova a okolních farností byl mnich Jarek ze Železnice". Jádro sdělení celkem odpovídá skutečnosti. Jarkovi ze Železnice přece patřil i Brod a vesnička Bzí.

-----------------------

Podle Jana Herny posláním řádu cyriaků byla duchovní správa na inkorporovaných farách a péče o nemocné ve špitálech. Cyriaci v Praze projevovali úctu k Janu Nepomuckému a zvláště k Panně Marii Bolestné. K nejhorlivějším šiřitelům úcty k PMB ve 13. století patřil řád servítů, vycházející ze stejné řehole. První zmínky o jejím kultu jsou o sto let starší. Mezi zpodobnění Panny Marie Bolestné patří známé Piety, Mater Dolorosa s jedním mečem vetknutým do hrudi, Panna Maria Sedmibolestná se sedmi meči v hrudi nebo kolem hlavy, a Panna Maria Bolestná, vyjadřující svůj žal zalomenýma rukama, mimikou obyčeje a sklonem. Této světici byl zasvěcen i původní kostel (snad) již ze 13. století v Železném Brodě.