Českodubský hamr

  Důležitým zdrojem informací o starém železářství a dolování na Českolipsku při psaní knihy "O historickém železářství...." byly pro mne  zápisky učitele Rudolfa Jíry uložené v archivu českodubského Podještědského muzea. Za upozornění na ně musím poděkovat panu Miloši Kořínkovi z Rovně u Českého Dubu.

-----------------------------------------------------------------------------------------

  Pan Jíra pocházel ze Všelibic, ale jako učitel začínal v Hlavici, v pozdější době se kdesi stal ředitelem gymnázia. Mimo to byl členem Národní jednoty severočeské, která se snažila proniknout s českým vlivem do německého (Sudetského, Deutsche Böhmen) prostoru. Jednota vzniklá roku 1885 zakládala na tomto území české školy, školky a také různé spolky, turistické, divadelní, které konkurovaly podobným spolkům německým. Tyto aktivity snad částečně financovala tehdejší česká šlechta. Učitel Jíra ve volných chvílích navštěvoval archivy, muzea a úřady, kde si pořizoval výpisy, po jeho smrti dlouhá léta uložené v archivu Podještědského muzea v Českém Dubu. Jedná se o několik set kartiček většinou z tvrdšího tmavožlutě zbarveného papíru bez nějakého systému shromážděné v kartonech č. 2, 3, 4, 5 a 11. Zprávičky na jednotlivých kartičkách jsou rozličně obsáhlé a je jich různý počet s náhodnými tématy. Přehrabováním a jejich přebíráním jsem strávil několik dopolední. Ty, celkem asi 250, týkající se starého železářství a dolování, nebo mě nějak zaujaly, jsem ofotografoval a do kartonu vrátil. Elektronické kopie po úpravě v počítači jsem předal do muzea a jedno paré jsem si ponechal pro svou potřebu. 

                                                            ---------------

  V zápisech učitele Jíry z let 1608 - 1618 týkajících se Smiřických jsou zmínky o hamru v Českém Dubu. Dotazy na různých místech ale vyzněly do prázdna. Nikdo o něm nevěděl. Kratičká zmínka ve "Zprávě o železu..." z let 1611/1614 pouze naznačuje jeho umístění: "Rybníček dolení nad hamry, v kterémž od léta 1608 násady na kapry zůstávati má..." Smiřičtí ale drželi Dub již od r. 1591 a vzhledem k jejich rodovým zvyklostem by bylo divné, kdyby se o nějakou železářskou výrobu nepokusili již před rokem 1608, v okolí říčky Kamenice měli rozvinutou železářskou výrobu již kolem roku 1520. O tom, že by hamr mohl stát ve Starém Dubu, se nedá uvažovat. Ten do roku 1710 patřil Jonghenům de Hungria, po kterých přišli páni z Frintroppu.

  Smiřičtí byli ve své době moderními hospodáři. Bylo období arondace, aby scelili pozemky s kvalitní půdou, neváhali přestěhovat celé vesnice. Zakládali pivovary, ovčíny, budovali rybníky a mlýny. Stejně důležitá pro ně byla i těžba nerostného bohatství. Největší rozvoj nastal za Zikmunda II. Smiřického, pána na Skalách v letech 1569 - 1591, o němž je známo, že právě on "dal v horách těžiti železo, stříbro a měď." Jediný náznak, že nějaký hamr v Dubu existoval již dříve, za Jana z Operštorfu, je zmínka v soupise důchodů. Cituji: "Důchod běžný: 23 centýřů železa z hamru prodaného r. 1590 po 1 kopě 15 groších."

Některé výrobky byly určeny i k prodeji: " Rok 1613. Mezi tím jest 100 trub železných J. M. P. Šlikovi darovaných za ně 25 kop grošů." Jak vidíme, produkce nebyla malá, přesto se po hamru asi žádné stopy nezachovaly.

  Smiřičtí dokázali vyrábět i sklo. Běžně se ví o jejich sklářské výrobě v Jizerských horách. Překvapením pro mne tedy byl údaj R. Jíry o platbě z roku 1613, kde se píše: "Hutníku za kolečka skelná prohlídací i prosté k vopravení voken na zámku (v Českém Dubu) a dvě truhly prohlídacích do domu J. M. P. do Prahy." Kde ta "kolečka" byla vyrobena, tam bohužel není uvedeno, faktem ale je, že na Českolipsku se sklo vyrábělo. Skelná huť stála nedaleko Kuřivod pravděpodobně již v počátku 17. století.

                                                                         -------------------------

                                                                             Ladislav Šourek