Dobývací prostory
u Rovenska a Malé Skály
Zpráva Ing. A. Brože, horního správce Pražské železářské společnosti
(PEIG -Prager EisenIndustrie Gesellschaft) v Nučicích.
(Archiv posudků P 2738/5)
Poznámka úvodem: Originální znění zprávy A. Brože je v němčině a pokud se mi podařilo zjistit, tento text v Českém jazyce nikde nevyšel, pokusil jsem se jej tedy do něho přeložit. Nebylo to jednoduché, hrál jsem si s tím skoro týden. V různé literatuře se sice objevují úryvky z této zprávy, jenomže většinou jsou bulvárně upravené a mnoho informací neposkytují. (Viz: Hlasy pojizerské v závěrečné Galerii) Výjimku představuje moje kniha O historickém železářství...
--------------------------------------------------------------------
Rovenský Týn
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ing. Brož ve zprávě píše: Dne 11. října 1921 jsem se v doprovodu pana ředitele Grimma z Plzně a pod vedením pana Šicha z Rovenska zúčastnil obhlídky existujících kutišť. Tento prostor jich zahrnuje 98 ve čtyřech oddělených skupinách. Pan Šich klade hlavní důraz na objasnění výchozů u Rovenska a u Malé Skály. K tomu máme od něho tato důležitá místa označená.
U Rovenska
Asi 1,5 km severovýchodně od náměstí v Rovensku na místě zvaném "Nad příhonem" (Holubínek ??) přibližně na místě, které na zvláštním listu mapy Turnov (Zone 3 Kol. XII) najdeme mezi slovem Sýkořice a výškovou kótou 285, je v tamním křídovém pískovci naproti domům užší, ale dále na východ rozšiřující se plochá erozní rýha, kde pan Šich na starém kutišti velké pinky předpokládá. Ačkoliv už tamější označení "U Šachty" nebo "V pacích" (Zřejmě "U pece". Mlýn Janků č. p. 156 - L.Š.) atd. na dřívější zdejší hornictví neprodleně poukazuje, tak zmíněné zahloubení nemuselo jen dřívějším hornictvím vzniknout, je spíše, jak již uvedeno, výmol, jaké se v křídových pískovcích zdejší krajiny velice často najdou.
-------------------------------------------------------------
Zde, jakož i dále severněji se kolem válí velké limonitové hrudky a pan Šich má na jejich těžiště výhradní právo, ale v přírodě nám pan Šich žádné magnetitové hrudky nemohl ukázat. V jeho domě se ale nachází plechová bedna, ve které je mnoho různých rud a hrudek hornin naházených přes sebe. Ukázal nám také asi 4 cm3 velké, limonitem překryté kousky Magnetitu, které si on ve shora popisovaném místě označil. Správnost tohoto oznámení nemohla být přezkoušena, já mám v tomto ohledu velké pochybnosti (A. Brož) .
Kus Magnetitu, který pan Šich měl svého času panu Augensteinovi předat, ale on si ani kousek z tohoto materiálu nemohl vzít a proto nám nic z toho ukázat nemohl, pocházel z jednoho výkopu v základech vyhořelého mlýna "v pacích" (?? U pece, mlýn Janků č. p. 156), kde je železná struska i železné hroudy, tak by se tam i Magnetit mohl nalézt.
Zdejší staré tavící pece vždy zpracovávaly rudy z blízkých nalezišť, a má se za to, že když u zmíněné staré kujnící pece skutečně magnetit nalezen byl, tak jeho naleziště musí ležet v blízkosti. Magnetity jsou v Krkonoších i v Jizerských horách, jakož i v jejich předhoří známé, neboť jsou vázané na tytéž stará břidlicová území. Příkladem buď asi před dvěma lety opět otevřená nerentabilní kutací jáma firmy Petzold u Vrátu, zhruba 2 km západně od Železného Brodu. Pro orientaci máme také toto místo opuštěného dolu prohlédnuto, fylity nebo jiné krystaly nebo břidlice jsme při naší obhlídce u Rovenska neviděli. Tamní krajina je spíše utvořena z vrstev křídového útvaru, jak již bylo zmiňováno na začátku, nežli od pana Šicha posuzovaného cenného hnědelu. Jsou to fenomény, které se vyskytují téměř všude v českých křídových pískovcích (U Slivence, Počernic atd.). Do pískovců vyloučené železité roztoky se tam zastaví a v uzavřeném prostoru různě silné (mocné) vrstvy písčitého hnědelu vzniknou, jeho obsah železa je asi 15- 20%, obsah oxidů křemíku je asi 50%, je to tedy materiál, jaký se podle dnešního stavu hutní techniky jako tavitelná železná ruda zpracovávat nemůže.
Od tohoto naleziště železitého pískovce pochází všude se povalující zlomky, které se, jak již několikrát pan Šich naznačil, jeví jako cenné (důležité). V přírodě tyto usazeniny přirozeně leží ve zvláštních trhlinách v hornině. Železitý roztok hned zpočátku nebo v pozdější koncentrované podobě dal podnět ke vzniku kvalitnější rudy (kovu). Tento zcela nepravidelný výskyt čistých, většinou jen málo cm silných rudních partií byl nyní, (?) jako za stara, rozdrcen a vytaven. Dnes by přirozeně takovýto způsob dobývání rud byl zcela nerentabilní.
Pan Šich měl před nějakým časem nad výše zmíněným korytem " Nad Příhonem", dnes opět zavalenou, kutací šachtu, údajně byla 16 metrů hluboká a měla břidlicový vjezd. Tuto břidlici nám nemohl ukázat, protože oni šachtu jako celek zasypali vykopanou sutí. Pan Šich tvrdí, že v těchto břidlicích, nebo v jejich blízkosti železnou rudu (Magnetit) nalezl. K ověření tohoto tvrzení byla poloha (?) asi 20 m. (nejlepší úklon je asi pod 30°) hluboké kutací jámy vyžádána, a na vhodných místech přirozeně označená. Na poli, ve špičce proti skupině domů se značení (?) ztrácí. Plocha důlního díla je ohraničená jednak příkrou polní cestou, jednak již často zmiňovanou vodní čárou (Wasserries).
Údajně měl pan Šich ještě jednu šachtu na svém, asi jeden kilometr vzdáleném, proti (?) východu ležícím poli, vyhloubenou, ta ale byla bez jeho vědomí tehdejším horním správcem (Bergbauvollmächtigen) ing. Holým, zasypána. Je zde též uvedeno, že prohlížíme místo, kde při výkopu studny jeden stavitel z Rovenska na lupek a uhelný proplastek narazil. Tato lokalita se nachází asi 1 km západně od kostela v městské části Tejn. Samotná šachtička nebyla při naší návštěvě přístupná. Na haldě jsme nalezli lehce rozdrobený šedý lupek, jaký se na uhelných horách vyskytuje, ale uhelné partie se mi v tom nepodařilo nalezt. Ty břidlice (lupek) se často projevují zvláštním koncentrickým (soustředným) kuželovým uspořádáním. Zda tento lupek skutečně vozili (dobývali) a jakou rozlohu jeho sedimenty měly, se pouze hlubokými vrty vyšetří.
---------------------------------------------------
Malá Skála
Na to nás pan Šich provedl komplexem cenných kutacích jam u Malé Skály. Vedl nás od silnice Železný Brod - Turnov ke stoupajícímu skalnímu hřebenu, kde zamířil východním směrem vzhůru do svahu a mezi křídovými pískovci nám ukázal výchozy červeně zbarvených vrstev, které za rudu označil. Tohle místo se nachází u cesty, která vede k hřebeni v blízkosti do podoby antického sarkofágu otesaných bloků, na jedno, polokeři (Halbreisförmig) osázené místo. Pod trávníkem tam lze zmíněný červený, silně stlačený (není uvedeno co) latí otlouci, já tomu ale naprosto žádný vzácnější výskyt nežli železné rudy přisuzovat nemohu. Mé mínění o mnou navštíveném území mohu shrnout následovně:
Pan Šich mi neukázal žádné naleziště vhodné (ermutern) k investici s úmyslem vybudovat kutací jámu na železnou rudu. Nasbírané valouny jsou v průřezu znamením, že zvláštní, na kyselý křemen bohatý hnědel je netavitelný. Jestli se magnetitové rudy v tom vyhradním kutišti vyskytují, je dost pochybné, vyšetřit (ověřit) by se to mohlo pouze vlastnoručním (přímým) zkoumáním terénu, nebo rozsáhlou a nákladnou kutací jámou. Já jsem žádný předběžný příznak výskytu magnetitu neviděl, ale i když by takový příznak nalezen byl, ruce bychom od toho měli dát, neboť smutné zkušenosti firmy Petzold při kutacích pracích na tyto rudy na úpatí Krkonoš na Vrátě radí, takových prací zanechat. Přesto já, z jasných technických důvodů a vzhledem k umístění naleziště, je nedoporučuji vzdávat. Možnost dobývání cenných, vyhrazených (vorbehalten) nerostů tady není s absolutní jistotou vyloučená. Je ještě čistě obchodní otázka, zda se to vyplatí a jak dlouho tohle výhradní kutiště ještě vydrží (podle mého citu málo - A. B.). Já jsem plánoval (posuzoval) i stálý pozdější přínos ostatních těžebních komplexů u Skuhrova, Bzí, Frydštejna a Krčkovic, vždyť (k tomu) se 12. října v Praze v kanceláři firmy Schlesinger má konat schůzka, ale od pánů Šicha a Augsteina na této obchůzce o tom žádné slovo nepadlo, takže se nemusí konat.
NNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNN.