Zabetonovaná naleziště příšovická
L P 2005 - 2007
Tento článek jsem napsal před lety jako kapitolu do knihy, která nakonec nevyšla. Za uplynulá léta se mnoho změnilo, některé situace by dnes asi vypadaly trochu jinak. Tedy, alespoň co se týče legislativy, zda se změnil přístup veřejnosti, nechám každému na úvaze. Jako dokument té doby má ale cenu ho po nějakých úpravách zachovat. Dalším důvodem je, že se stále objevují dotazy, proč se žádné sídliště nepodařilo zachránit.
-------------------------------------------------
Úvodem: Obec Příšovice leží na nevýrazné terase pravého břehu Jizery v jižním cípu okresu Liberec. Přes její území odedávna vedla severojižní spojnice kultur, čemuž odpovídá i veliké množství nalezených archeologických památek z různých období. Bohužel, ne vždy se k nim chováme s patřičnou úctou. V následujícím textu je popisován stav od roku 2005, kdy při přípravných pracích pro výstavbu rodinných domků tam bylo objeveno unikátní žárové pohřebiště staré asi 3000 let. Jelikož hrozilo, že pohřebiště zmizí nenávratně pod betonem, Občanské sdružení Paměť Českého ráje pod vedením promovaného filozofa Václava Jenšovského se v součinnosti s Petrem Brestovanským, archeologem libereckého muzea tomu snažilo zabránit. Marně.
--------------------------------------
Datace, podobná naleziště
(S použitím materiálů P. Brestovanského)
Slezská fáze lužických popelnicových polí či slezská kultura byla pojmenována podle Slezska, snad údajné mateřské oblasti nositelů kultury. Jedná se o úsek vývoje okruhu lužických popelnicových polí v pozdní době bronzové, zhruba mezi lety 950/920-800 př. n. l. V severovýchodních Čechách začíná slezské období na přelomu mladší a pozdní doby bronzové, na Moravě snad již v mladším úseku mladší doby bronzové. Někdy se dělí na dvě fáze podle keramiky, případně ještě podrobněji podle bronzové industrie. Pohřebiště (Březina, Domamyslice, Kateřinky, Kostelec n. Orlicí, Lukovna, Měník, Opatovice, Ostroměř, Skalice, Svijany, Třebešov, Určice, Vlachovice) pokračují často již z lužického období; slezské hroby na nich obvykle tvoří samostatný okrsek, ale místy byly ukládány i mezi starší, které nezřídka porušují. Počínaje J. L. Píčem se většina badatelů, kteří se věnovali slezské kultuře, vesměs vyslovila pro její invazní vznik, spojený s příchodem nového lidu ze severu a severovýchodu, teprve v pozdějších pracích byla připuštěna možnost homogenního vývoje alespoň na Moravě. Nejnovější práce se slezskou fází zabývají spíše okrajově, pokud ji jako fázi vůbec uznávají. V Pojizeří stojí nejblíže nálezům z příšovické nekropole již letité nálezy ze Svijan (katastrální území Svijan navazuje ze západu přímo na příšovický katastr), kde již dnes není bohužel možné rekonstruovat žádný z hrobových celků.
V Soupise památek libereckého kraje (1) se o Svijanech píše. Vyjímám: "Osídlení dnešní obce Svijany předcházely dlouhodobé sídelní a pohřební aktivity již v období pravěku, kdy byla využita příhodná poloha na návrší říční terasy nad meandrujícím tokem Jizery. Nejstarší doklady činnosti člověka pocházejí podle dosavadních archeologických nálezů již z mladší doby kamenné, přičemž zde osídlení více méně kontinuálně pokračovalo i v pozdní době kamenné, době bronzové i železné. Lokalita byla využívána jako sídelní ale i pro pohřbívání na rozsáhlých pohřebištích. Na severozápadním okraji obce bylo díky náhodnému nálezu při orbě na konci 19. století lokalizováno pohřebiště slezkoplatenické kultury. Další lokalita, tentokrát se sídlištěm z pozdní doby bronzové a starší doby železné se nachází na jihozápadním okraji Svijan. Identifikována a časově zařazena byla díky náhodnému nálezu místního zahradníka Marušky v závěru 19. století a následné sondáži J. L. Píče. Postupně se zde ale vystřídali K. Buchtela, J. Filip (2), Jan Kavan, J. V. Šimák a P. Brestovanský. I z období ranného středověku se v této poloze vyskytují doklady o činnosti člověka, kdy na území dnešní obce existovala osada s výrobou dehtu, lokalizovaná na přelomu 60. a 70. let minulého století pracovníky libereckého muzea. Mimo další zde tehdy pracovali Lubomír Košnar, Vladimír Kristen, Jiří Waldhauser a ??? Weber.
Další dvě sídliště (z mladší doby kamenné a z mladší doby bronzové) identifikovaná počátkem minulého století byla nalezena v nedalekém Pěnčíně. Zkoumána byla c. k. konzervátorem K. Buchtelou a historikem dr. J. V. Šimákem ve spolupráci s místním učitelem Hrdinou. Celou řadu podobných nálezů v nedalekých Přepeřích, kde je zkoumal opět K. Buchtela, popisuje s odkazem na J. V. Šimáka Jan Filip" (3)
Následně uvedený seznam příšovických nalezišť je převzatý ze stati archeologa libereckého muzea Petra Brestovanského nazvané "Žárové pohřebiště z pozdní doby bronzové v poloze Na Cecilce". Jednalo se o předběžnou zprávu vyhodnocující stav k 18. říjnu 2006. Z jiného zdroje jsou doplněny pouze odstavce 2 a 3. Cituji ze zprávy P. B. K dalším jejím částem se postupně dostaneme.: "První nálezy známe z počátku tohoto století, kdy 9. srpna roku 1907 dr. Prokop prozkoumal neolitickou jámu. Tuto zprávu, ale i další nálezy učiněné do roku 1940 shrnul ve své knize Dějinné počátky Českého ráje archeolog J. Filip. Na staré osídlení v těchto místech upozornil již v roce 1908 c. k. konzervátor K. Buchtela. Cituji: "Kultura neolithická a to mladší období její (ornamentu vpíchaného) zastoupena jest v mnoha stech kulturních jam, které se táhnou v dosti širokém pruhu na pravém břehu Jizery od Nudvojovic přes Přepeř do Příšovic... Hrobů z tohoto období kulturního v okresu turnovském sice ještě nalezeno nebylo, zato množství sídlišť !!!"Nejen archeologové, ale i místní sběratelé prehistorických památek o nalezištích věděli. Svědčí o tom zápis v místní kronice obce Příšovic, sepsané před rokem 1925, kde se na stránce 7 praví, že existuje"...místo u pole J. Bernáta č. 46, kde se Jizera obrací k jihu" a "V těch místech nalezl řídící učitel V. Větvička mnoho střepů, což svědčí, že v těch místech v dobách dávných lidé sídleli."
Vpředu zmíněný kronikář Větvička počátkem 20. století v příšovické kronice napsal: "Je dávno známou skutečnosti, že v prostoru Nudvojovic, Přepeř, Příšovic a řady dalších obcí na březích Jizery je velká pravděpodobnost cenných prehistorických nálezů." Věděl, co píše, na některých místních výzkumech časem spolupracoval s historikem J. V. Šimákem.
V roce 1955 provádí v Příšovicích nedaleko Jizery výkopy A. Ouhrabka a v následujícím roce 1956 v nich pokračovala archeoložka E. Soudská. V této době se účastní výzkumů i místní znalec pan Tomeš. Svou sbírku fragmentů keramiky z období popelnicových polí věnoval Severočeskému muzeu.
Při stavbě nových bytových jednotek byly nedaleko tehdejší provozovny Severočeských mlékáren narušeny neolitické objekty. (8. a 9. listopadu 1971) Neporušen zůstal pouze jediný. Byla to jáma zhruba kosodélníkového půdorysu o stranách 420 x 280 cm. Odsud a dále sběrem v okolí se podařilo získat soubor mladší neolitické, tzv. vypíchané keramiky.
Promovaná historička A. Procházková 26. září 1978 provedla dohled nad výkopem vodovodu v Příšovicích. Přitom též navštívila n. p. Severokámen a kde jí byla podána zpráva od p. Kvasničky, že na třídičce písku byla zachycena část nádoby s uchem, která zmizela beze stopy.
V roce 1980 byl v areálu tehdejšího n. p. Severokámen vybagrován soubor čtrnácti středověkých železných předmětů. Jednalo se o sekery-širočiny, teslu, několik typů kladiv ap. Podrobná zpráva o tomto nálezu byla uveřejněna ve sborníku Severočeského muzea.
Další archeologickou akcí bylo 14. července 1996 objevení polykulturního archeologického naleziště pod kostelem, resp. ve slatiništi v polygonu mezi domy č. p. 39, č. p. 38, č. p. 64 a č. p. 68., (Pro info: Č. p. 38, 39, 64, 68 a č. p. 94, o kterém bude řeč později, jsou v blízkosti místního úřadu ve směru k Jizeře a Turnovu - pozn. L. Š.) V roce 2001 proběhl záchranný výzkum (vyvolaný pokládkou inženýrských sítí) ve slatiništi v témže polygonu a nalezené artefakty jsou datovatelné do mladší doby bronzové, halštatu, laténu a starší doby římské. Dále zde byly zastoupeny nálezy keramiky mladohradištní, vrcholně středověké a nechyběly ani nálezy z novověku.
Při archeologickém výzkumu v roce 2003 bylo na stavební parcele 55 rodinného domu č. p. 38, (viz výše - L. Š.) zjištěno celkem 20 různých komponent, z nichž některé obsahovaly opět datovatelné nálezy různých kultur a údobí (k. lužická, k. laténská, d římská/stěhování národů, d. hradištní, vrcholný středověk 1 a 2, novověk 1 a 2).
Na stavební parcele 284/7 (č. p. 235) se při archeologickém průzkumu v roce 2004 podařilo získat cennou kolekci neolitické keramiky kultury vypíchané a nástroj štípané industrie. (Tato parcela se nachází nedaleko kostela sv. Václava ve směru ke trati ČD.)
Fragmenty nádob několika kultur, převážně však z doby laténské byly objeveny při výzkumu základových pasů budoucího rodinného domku v červnu 2005 na stavební parcele 95/1 (č. p. 94) u Nesvarbů.
Malé povzdechnutí Petra Brestovanského závěrem:Dále pak existují nálezy z Turnova - Maškových zahrad. Bohužel i odsud byla většina hrobových celků nenávratně ztracena již před příchodem archeologa a odbagrována (zbylo cca 40 rekonstruovatelných nádob a den). Většina nálezů z velkých pohřebišť z východních Čech čeká na monografické zpracování ale archeologizace materiálu postupuje pomalu. V tomto světle se jeví ochrana příšovické nekropole jako nutná i díky příznivému stavu zachování a možnosti provádět nové rozbory (typologické, palynologické, antropologické, radiometrické aj."
------------------------------------------------------------
Rok 2005 a dál
Postupem doby se objevené pozůstatky množily. Řada jich byla nalezena za socialismu při stavbě "panelárny" v Příšovicích a při tamní bytové výstavbě. Archeologové se k těmto věcem dostávali většinou pozdě. Některé jim lidé přinesli až při archeologických výzkumech na lokalitě Cecilka, kde bylo v územním plánu Příšovic počítáno s výstavbou rodinných domků.
O počátku tamějších prací nám archeolog libereckého muzea Petr Brestovanský napsal. Cituji z dopisu: "O záměru vybudovat na lokalitě Cecilka obslužnou komunikaci a v návaznosti na to rozprodat pozemky kolem silnice šestnácti soukromým subjektům (fyzickým osobám) jsem byl informován 27. dubna 2005. Bohužel v územním plánu obce se v tomto místě s předstihovým archeologickým výzkumem nepočítalo, neboť do roku 2005 lokalita nebyla vůbec známa, natož zkoumána." Jak to chápat, když již Jan Filip ve svých Dějinných počátcích Českého ráje uvádí (str. 245): "Na zahradě pana Josefa Vávry č. pop. 114 byly v říjnu r. 1940 při kopání základů pro stavbu nalezeny v jílovité půdě v hloubce 90 cm dva žárové pohřby ... Podle zachované fotografie hrobů in situ lze říci, že v hrobě č. I. byla dále popisovaná amforovitá nádoba..." načež následuje zhruba stránkový popis nalezených artefaktů. Teď pozor! Zahrada pana Vávry je skoro přímo přes silnici od okraje Cecilky. Nejbližší vzdálenost mezi nimi je asi 50 metrů. Jak to, že si toho místní stavební úřad při svém rozhodování v roce 2005 nevšiml a neučinil nějaké opatření? K čemu takový úřad potom je? Připomenu i kronikáře Větvičku: "Je dávno známou skutečnosti, že v prostoru Nudvojovic, Přepeř, Příšovic a řady dalších obcí na březích Jizery je velká pravděpodobnost cenných prehistorických nálezů." Pokračuje Petr Brestovanský. Pro představu jaké bohatství se v zemi skrývalo a co vše tady bylo zničeno, dopis bude postupně uveřejněn celý. Pohřebištěm dotčená plocha se odhaduje mezi 4000 - 5000 m2 : "Dne 11. května 2005 začala skrývka pro silnici a den poté se našel první rozrušený žárový hrob. Další žárový hrob se podařilo nalézt až 19. srpna 2005. Třetí, čtvrtý a pátý se objevil v liniovém výkopu pro kabel 12. září. Tehdy již bylo jisté, že bude nutné sledovat veškeré zemní práce při hloubení základových pasů pro stavbu rodinných domků v okolí obslužné komunikace. Na stavební parcele 406/38 byla na podzim roku 2005 zkoumána jenom nezbytně dotčená plocha, kterou by poničily základové pasy rodinného domku - respektive základové pasy byly rozšířeny na plochu nezbytně nutnou k vyzvednutí kompletních celků žárových hrobů. I přesto, že se jednalo pouze o pětinu plochy domu (celá plocha cca 110 m2, stavební parcely od 1000 do 1500 m2) podařilo se vypreparovat a zachránit během 14 dnů (na přelomu září a října 2005) deset žárových hrobů, které celkem obsahovaly více jak 100 nádob kultury lužické a slezké. Žárové hroby jsou od sebe vzdáleny 150 - 200 cm a uloženy v hloubce 35 - 90 cm pod povrchem. Je téměř neuvěřitelné, že i některé z nejmělčích hrobů mají kompletně zachované nádoby - neporušené nádoby jsou cca 35 - 40 cm pod povrchem. Většina pohřebišť z tohoto období byla nenávratně zničena hlubokou orbou zaváděnou v padesátých letech 20. století, Žádný z hrobů není narušen ani kořenovým systémem nějakého lesa. Unikátní situace." Nálezy se množily, občanské sdružení "Paměť Českého ráje a Podještědí" (4) se snažilo iniciovat různá jednání a upozorňovalo na vzácnost naleziště. Již v březnu 2006 vyšel ve sborníku OJKT článek, upozorňující na výjimečnou lokalitu v Přišovicích a na nebezpečí, které jí hrozí. Vyzvali jsme kompetentní místa k urychlenému řešení této situace, ukončení stavební činnosti a žádali zpětný výkup pozemků. Přesto někteří stavebníci stavěli dál a byla vydána další stavební povolení. Jedním z prvních stavitelů byla i dcera tehdejšího starosty.
Podle vyjádření pana Reného Brože, vedoucího odboru školství, kultury a sportu MěÚ v Turnově, které nám 1. 6. 2006 zaslal, se " (pracovníci MěÚ Turnov) na základě pozvání obce Příšovic zúčastnili veřejného jednání na Obecním úřadě v Příšovicích, za účasti zástupců Archeologického ústavu AV ČR, dotčených vlastníků nemovitostí (stavebních parcel), zástupce Libereckého kraje (náměstka hejtmana p. ing. Schaefera a zástupce Krajského úřadu Libereckého kraje, vedoucího oddělení památkové péče Mgr. Randáčka. Zástupce archeologického výzkumu p. Brestovanský zde potvrdil fakt, že se jedná o jedinečný nález (pozitivní nálezy byly na místě zjištěny již v dřívějších letech, r. 1997, 2004). Do března tohoto roku však zdejší úřad nebyl ze strany Archeologického úřadu AV ČR (ani jeho jinými zástupci) informován o nalezišti, a ani nebyl ke zdejšímu úřadu podán žádný podnět o nezákonném porušování archeologických nalezišť. O dohodách s vlastníky nemovitostí a podmínkách archeologického výzkumu rozhoduje příslušný krajský úřad.
Představitel obce, starosta p. Lízner, objasnil na veřejném jednání, proč obec začlenila inkriminované parcely do územního plánu a nabídla je stavebníkům jako stavební parcely (obec i stavebníci nebyli dříve a blíže seznámeni s možností tak hojného výskytu arch. nálezů, (A co nějaká iniciativa na základě dřívějších nálezů, pane starosto? - L. Š.) dále je též obec v souvislosti s rozšiřováním místní výstavby omezena vodním tokem Jizery a rychlostní komunikací Praha - Liberec, železniční tratí atd.)
Přítomný náměstek hejtmana Libereckého kraje p. ing. Schaefer, pověřený vedením resortu kultury, památkové péče a cestovního ruchu téhož na veřejném jednání sdělil, že krajský úřad Libereckého kraje podá návrh na prohlášení dotčené lokality za kulturní památku a zároveň prověří další postupy k dokončení archeologického průzkumu s možnostmi kompenzace dotčeným vlastníkům. Tehdy se jednalo o sedm stavebních parcel.
V současnosti nové informace nemáme a ani nejsme obeznámeni s dalšími kroky Krajského úřadu Libereckého kraje v této záležitosti. O případné další informace se obracejte na Krajský úřad Libereckého kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu.
S pozdravem René Brož "
Stále stejná písnička. Nikdo nic nevěděl. Nikdo nikomu nic neřekl.
-------------------------------
Protože nám některé věci ve zprávě Reného Brože nebyly jasné, požádali jsme o vysvětlení Petra Brestovanského: "Vážený pane! Dostali jsme z odboru školství a kultury M2Ú v Turnově od pana Reného Brože dopis, který vám posílám v příloze. Zajímalo by nás, proč se naleziště v Příšovicích neujalo muzeum v Turnově, konkrétně archeolog dr. Prostředník. Zarážející je také, že obecní úřad v Příšovicích údajně nebyl do března letošního roku informován o možnosti nálezů v tomto místě, když již v roce 1997 a 2004 tam bylo něco prokázáno. Vždyť v březnu letošního roku vyšlo první letošní číslo OJKT, kde byl o Příšovicích náš článeček a příšovický Obecní úřad je odběratelem našeho sborníku??? Domníváme se tedy, že informaci získali vlastně díky nám. Rádi bychom znali váš názor na celou uvedenou situaci - kdo vlastně zaspal - a také názor na dopis z MěÚ v Turnově.
Ladislav Šourek, jednatel
Doktora Prostředníka jsem se po letech zeptal, proč nezasáhli. Prý to nebylo v jejich kompetenci... (L.Š.)
----------------------------------------------------
Archeologové zoufale stíhali odkrývat hroby alespoň pod základovými pasy. Opět má slovo Petr Brestovanský: "V této výjimečné lokalitě se potvrdila existence žárových hrobů i za obslužnou komunikací 406/35 Tam byl na parcele vynucen v listopadu 2005 výzkum, a to stavbou dalšího rodinného domku. Jen v základech - ostatní nálezy v ploše domu budou znehodnoceny - se podařilo odkrýt dalších 11 žárových hrobů a vzácné žároviště na spalování mrtvých. Nádob se podařilo odkrýt - za 10 dnů - dalších 100, z nichž některé byly i o průměru 60 cm. Ze zatím prozkoumané plochy pohřebiště (cca 5% plochy) je prozatím ze 64 žárových hrobů cca 100 přepravek materiálu. Stovky dalších transportních nádob obsahují další bohatě zdobené miniatury, tzv. šamanská chrastítka, solární kotouče, napodobeninu v podobě pentagonálního sekeromlatu atd. Další stavební práce se na této lokalitě prozatím zastavily." Nad vším vládl názor (bohužel i u některých profesionálních historiků. Např. PHDr. Ivo Navrátil), že: "Zabetonováním uchráníme památky pro budoucnost. Jednou bude technika dokonalejší a naši potomci budou moci z nálezů více získat." Hlavně si nepálit prsty. Posuďte sami, zda je taková vize reálná. Archeolog o tom napsal: "Nejvhodnějším způsobem ochrany je vykoupení dotčených pozemků, nebo alespoň těch, kde doposud nebyla zahájena výstavba rodinných domků. V další fázi je vhodné umístit na lokalitu muzeum a v expozicích předvést naše archeologické památky dětem, dospělým i zahraničním návštěvníkům. Podobná prezentace archeologické lokality z mladší doby bronzové či starší doby železné v ČR neexistuje a nejbližší veřejnosti předložené lokality známe z Kyjatic (Slovensko), či Biskupin (Polsko). Čekat dalších padesát let na lepší časy se našim památkám nevyplatí. "
-----------------------------------------
Občanské sdružení "Paměť.." se 20. března 2006 doporučeným dopisem obrátilo na tehdejšího ministra kultury Vítězslava Jandáka a ministryni školství Petru Buzkovou s prosbou o pomoc. Přes urgence jsme se žádné odpovědi nedočkali.
V dopise 6. dubna 2006 si Bc. Brestovanský posteskl: "Momentálně jsou na unikátním nalezišti stavební jámy pro tři další domy a já přesto, že mi to doslova rve srdce, se musím podílet na devastaci této lokality. Každý průzkum, každý základ, který bude stát nad hroby, každé přejetí těžké techniky budu vnímat jako neúspěch. Snad jediná výhra je pouze příslib kraje, že odkoupí jeden pozemek, jehož majitel neměl přehnané nároky na cenu. Další výsledek je ten, že byl krajem podán návrh na prohlášení naleziště za kulturní památku - co se ale bude dít za ploty rodinných domků, těžko ohlídám." (Lokalita byla za kulturní památku prohlášena koncem února 2007. - L. Š.)
27. dubna 2006 přišel od Petra Brestovanského další dopis: "...Bohužel stavební práce probíhají dále a další dva z domů na nalezišti mají již základy vylité betonem. V základech pro další dům a přípojkách jsme nalezli dalších devět žárových hrobů. Z AU jsem pozval dr. Křivánka a ten nám změřil geomagnetometrem několik okolních ploch na pohřebišti. Zatím tu podle předběžných výsledků může být několik desítek dalších různě velkých objektů. Budeme je, alespoň ve dvou případech, ověřovat výkopem. Byl zde též i pan doktor Řídkošil, geolog z Turnova a slíbil, že zde se svými studenty provede podrobnější průzkum. Podle dalších poznatků, se dnes dá říci, že naše pohřebiště pokračuje za silnici na další, již zastavěné parcely. A další pohřebiště, či sídliště, jsou detekována několik set metrů od dnešního naleziště. Doufám, že kraj sežene peníze na tu jedinou parcelu, kterou majitel nabídl k odkupu, aby si to ten kvůli průtahům ještě nerozmyslel. Zatím v tomto směru žádné další informace nemám. Náš průzkum bude pokračovat na dalších parcelách. Moje představa o zachování naleziště pro další generace a její prezentování pro děti a dospělé se již sotva naplní. Hezký den, odjíždím do Příšovic. Petr Brestovanský"
Faktem je, že kraj pozemky odkoupit chtěl, jenže někteří oslovení vlastníci pozemků požadovali více než pětinásobek kupní ceny. Kvůli této skutečnosti krajský úřad musel z odkupu některých pozemků odstoupit. Nakonec jediný odkoupený pozemek, shodou okolností umístěný až u silnice (parcela č. 406/67), byl od pana Vlastimila Haničáka, tedy nejbližší k č. p. 114 pana Vávry, o kterém jsme již psali. Pan Haničák byl první, kdo tady pozemek koupil a kdo ho na sebe měl přepsaný. Přesně měsíc po přepsání, kdy už měl skoro zpracovaný projekt, se dozvěděl, že je to pohřebiště. Přesto jej odprodal.
Po zpětném odkupu se tady uvažovalo se zřízením nějakého malého muzea nebo něčeho podobného pro informaci turistů. Prostor měl být ohraničen nízkým dřevěným plotem, opatřeným brankami. Měly tam být informační tabule, lavičky a cestičky vysypané pískem. Doprostřed se plánovala rekonstrukce žárového hrobu. Přestože podobná prezentace archeologické lokality v té době v ČR nikde neexistovala, tak se ani tuto ideu dosud (r. 2021) nepodařilo uskutečnit, státní orgány i obec mají zřejmě důležitější věci na starosti. Teprve po letech díky svijanskému pivovaru vznikla v prostorách tamního rekonstruovaného zámku krásná expozice. O tom, ale později.
Obrátili jsme se dopisem (2. května 2006) na tehdejšího premiéra Jiřího Paroubka. Konečně se něco pohnulo. Přišel dopis z Ministerstva kultury (12. července 2006, podepsán ředitelem sekretariátu ing. Karabcem), kde nám bylo sděleno, že na základě návrhu Akademie věd ČR na prohlášení naleziště za kulturní památku ministerstvo zahájilo řízení. To však s ohledem na jeho složitost nebylo (v té době) dosud ukončeno. Potom přišly volby, premiér padl, přišel jiný a vyměnili se tři ministři kultury, Paroubkova iniciativa upadla v zapomenutí. Předseda OS "Paměť..", prom. filozof. Václav Jenšovský, se 5. května 2006 jménem našeho sdružení obrátil na starostu Příšovic ing. Líznera se žádostí o zastavení devastace nekropole. Marně, žádná odpověď nepřišla. Stavělo se vesele dál.
I když zpracovávání výsledků výzkumů v Příšovicích mělo trvat ještě několik let, podařilo se - při souběžně probíhajícím výzkumu - 14. září 2006 pro veřejnost otevřít menší výstavu a prezentaci v libereckém muzeu. S předsedou Václavem Jenšovským jsme tam byli též pozváni. Velká sláva, každý chtěl mít zásluhy o příšovická naleziště. Politické špičky kraje - tehdy tu již vládla ODS - si nás předávaly, státní televize chtěla rozhovor. Když jsem se zmínil, že jediný, kdo pro naleziště něco udělal, byl Jiří Paroubek, bylo po zájmu. Tak k čemu byla taková "trachtace", když nešlo o památku ale o politické body. Stavělo se dál.
Stále jsme se domnívali, že tato devastace vzácné archeologické lokality, která je navíc na okraji vyhlášeného Geoparku pod záštitou UNESCO, je mezinárodní ostudou naší republiky. Doufali jsme, že si to někdo z mocných konečně uvědomí a učiní žádoucí kroky. Snažili jsme se iniciovat další jednání. Poukazovali jsme na skutečnost, že došlo k porušení Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy (známější jako Maltská konvence), která byla jménem České republiky podepsána ve Štarsburku dne 17. prosince 1998. Pro Českou republiku vstoupila v platnost dne 23. září 2000. Vzhledem k tomu, že je tato úmluva běžně málo známá, snažili jsme se, aby některá její ustanovení byla zahrnuta do našich zákonů. Z tohoto důvodu byla iniciována členem "Paměti" PhDr. Jaromírem Jermářem, (tehdy krajským zastupitelem, později senátorem), 12. 10. 2006 návštěva tehdejšího místopředsedy Poslanecké sněmovny PhDr. L. Zaorálka na lokalitě Cecilka v Příšovicích. Doufali jsme, že při projednávání dalších zákonů bude ochrana takovýchto lokalit v nich zahrnuta. Báli jsme se, že devastace tohoto unikátu se stane precedentem pro další beztrestné ničení. Nestalo se nic. Pro pana Zaorálka to byl asi zajímavý výlet. Samozřejmě jsme na takovéto setkání pozvali i místní media - kromě obecných informací nezveřejnila nic. Kdo by si taky pálil prsty. Že, jo?
9. února 2007 přišel od Petra Brestovanského další dopis. Myslím, že v něm výstižně dokumentuje tehdejší situaci. Cituji:
"Ahoj Láďo, snažím se splnit rychle některé resty,které nesnesou odklad (nestíhám), dokud jsem ještě v muzeu. Už jsou na obzoru akce jako stavba haly v Příšovicích, úpravy kolem kostela ve Vratislavicích nad Nisou, pokračování silnice Liberec - Jablonec atp. Vím, že nebylo moc času si povyprávět o Příšovicích, ale situaci bych v nejdůležitějších bodech shrnul asi takto:
Ministerstvo kultury (MK), které nám přislíbilo finance na výzkum a rekonstrukci unikátních nálezů (jednalo se o tom v Příšovicích v srpnu 2006)nám na začátku listopadu 2006 oznámilo, že nám ze slibovaných peněz (zhruba se jednalo o 2 miliony) nedá vůbec nic, někteří účastníci již totiž díky politické situaci nebyli ve funkci. V té době jsem měl již cca 600 000 utracených za brigádní síly (techniky a kopáče), takže s těmito fakturami "v kapse" a s vědomím,že lidem,kteří odvedli kus práce, nemámuzeum z čeho zaplatit, jsem měl jednu chvíli chuť se oběsit
Naštěstí ten měsíc někdo náhodně vrátil nějakou dotaci na kraj (zřizovatele našeho muzea) a ten ji pak použil na proplacení stávajícího dluhu. Řekne se, že to nakonec dobře dopadlo, ale taky nemuselo (pro mne velké ponaučení).
Není žádná částka na rekonstrukci unikátních pohřebních nádob (zatím rekonstruováno 10 %, což stálo cca 200 tisíc). Není nic na ohrazení vykoupeného pozemku a na tabule, či prezentaci žárového hrobu pro návštěvníky naleziště. Nezbyla žádná částka na jedinou papírovou fotografii, vše bylo zatím vypáleno na CD. Takže, jak vidíš, maratón ve shánění prostředků pokračuje.
Peníze z jediného fondu v republice zřízeného MK na výzkum pro ten druh výkopů, kdy stavitel výzkum neplatí (fyzické osoby s nepodnikatelským záměrem - klasickým případem je právě výstavba rodinných domu) jsou naprosto nedostačující (minulý rok na kraj ústecký a liberecký to bylo cca 400 000,- Kč, tj. na liberecký okres cca 65 000).
Výzkum pod rodinnými domy zřejmě většina archeologů neřeší, neboť na něj nejsou nikde finance. Mám ze zákona výzkum provést, ale peníze na něj nejsou. A v případě Příšovic (tedy tam, kde opravdu něco je) se nejedná o žádné malé částky. Moje praxe, že jdu zachraňovat tento druh památek (neboť stavitel se rozhodl svůj domeček prostě postavit) a pak pevné věřím, že někdy v průběhu roku finance seženu, se příliš neosvědčila. Peníze na výzkum, který jsem prováděl v dubnu a květnu přišly fakticky až na podzim, takže bych do té doby nemohl kopat vlastně vůbec nic.
Zákonné normy naprosto nevyhovující. A co vlastně hrozí stavitelům dnes (r. 2007)? Pokud se rozhodnou načerno bez nás vykopat základy a zalít betonem, povede se jim to za víkend a z celého naleziště pak zbude ... Víš, co. Proto se snažím s nimi vždy nějak dohodnout, ale jak mám zabezpečit výzkum, když ho nemám finančně jištěný. Jak to dopadá, když se nemůžeš spolehnout ani na slovo lidí s MK - viz bod 1).
Pokuty za zničení jedinečné lokality, které je naprosto nevratné, jsou směšné, personální obsazení - počet archeologů v našem kraji nedostačující. Kultura národa šla do kytek. Zloději, detektoráři a překupníci slaví své velké vítězství!
Další kapitolou jsou náhrady za zničený - výzkumem poznamenaný pozemek. Po rodině Doležalových stavební firma požadovala jako vícenáklady za stavbu cca 270 000 (Což je škoda, která měla být způsobena archeologickým výzkumem). Tyto peníze rodina Doležalových požadovala po našem muzeu. Po několika kolech jednání a znaleckých posudcích se tato částka pohybuje někde kolem 65 000. I s tím je potřeba počítat! Jak to, že tyto náhrady ještě téměř nikde nepronikly do médií, k soudním líčením, copak se nikde v republice nestaví rodinné domy, nebo pod nimi nic není. Nechce se mi to věřit. Vidíš sám, jak je výzkum pod rodinnými domy, který nepřináší nic kapitálově (ale od toho tu přece nejsme), populární.
Je začátek roku 2007 a už mám nahlášeny dva rodinné domy v Příšovicích. Mají stát nedaleko výzkumu sídliště z doby železně, který byl prováděn v padesátých letech XX. století. Minulý rok jsme v blízkosti parcel nasbírali přes 2 kilogramy pravěkých střepů. Je velice pravděpodobné, že zde budou další unikátní situace a nálezy. Ale na výzkum nemáme ani korunu! Pokud by tento trend měl pokračovat, dopředu jsem upozornil krajský památkový ústav, stavební úřad a svého ředitele, že pokud nebude výzkum nějak jištěn a budou zde nálezy, prostě výstavbu zarazím. Jednoduše se na místech s archeologickými nálezy, tam, kde nebude možné seriózně výzkum provést, nebude stavět! Nebudou se stavět rodinné domy, neboť na ně není dostatečně pamatováno. Jednou to prostě někdo musí řešit. Tato situace je naprosto neúnosná. Určité jsem na spoustu věcí zapomněl, ale to už je můj úděl, zapomínat na jednu věc pro druhou. Měj se dobře a brzo se zase ozvi. Snad se dá s úpadkem naší "kulturní" společnosti ještě něco dělat.
Petr B."
----------------------------------------------
Neolit
Na jaře roku 2007 bylo na opačném konci Přišovic odkryto další archeologické naleziště. Tentokrát se jednalo o kompletní vesnici z mladší doby kamenné - neolitu, starou asi 6700 let. Nalezly se i výrobní prostředky tehdejších lidí. Bohužel toto sídliště je u dálnice, v místě, kde bude stát překladiště kamionů. Opět se bude betonovat. (O rok později na jaře 2008 tam již stála hala. - L. Š.) Pod dojmem takovýchto skutečností naše občanské sdružení podalo návrh (24. 5. 2007) na zahrnutí území kolem řeky Jizery do plánů archeologických nalezišť podle §23b Zákona o státní památkové péči. Území s archeologickými nálezy je chápáno jako prostor, kde již byly registrovány archeologické nálezy, a rovněž tak prostor, kde lze tyto nálezy s velkou pravděpodobností očekávat. Což byl, alespoň podle toho, jak jsme to chápali my, právě případ Příšovic. Opět jsme upozorňovali na nedodržování Maltské konvence. Přestože jsme s tímto návrhem, úmyslně naráz, oslovili celou řadu osob a institucí, včetně ministra kultury Václava Jehličky a krajského úřadu v Liberci, odpověďmi (mnohdy až po urgenci) byly většinou jen pokusy přesunout odpovědnost někam jinam. Problémem byla také neexistence prováděcí vyhlášky ke zmíněnému paragrafu.
Záležitosti kolem příšovických nalezišť byly na mnoha místech bagatelizovány a zlehčovány. Zarazilo nás vyjádření referentky na úseku památkové péče v Turnově o nadbytečnosti vyhlášení lokality Cecilka kulturní památkou. Její zdůvodnění, že se již (duben 2007) jedná o zastavěnou plochu a každý zásah podléhá zákonným ustanovením, tohle přece neplatilo v době vydávání stavebních povolení. V té době se již o skrytém nalezišti vědělo a probíhala jednání o vyhlášení kulturní památky. Byl to takový závod s časem, Pokud se totiž stavba dokončí před vyhlášením území, kde (stavba) stojí, za kulturní památku, těžko se ji již podaří odstranit. Tedy, tehdy to tak platilo. Cituji ze stavebního zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, kde se uvádí několik možností. Nás zajímá tahle: "Třetí situaci nařízení odstranění (stavby) představuje stavba, u níž bylo stavební povolení zrušeno. Zrušit stavební povolení je možné pouze z důvodu nepředvídaného nálezu kulturně cenných předmětů, detailů stavby, nebo chráněných částí přírody anebo archeologických nálezů. Musí však jít o nález mimořádného významu, který je prohlášen za kulturní památku (§ 176, odstavec 5 staveb. zák.)." Takže se povolení vydávala s nadějí, že se schvalovací kolotoč bude točit pomalu. Zrušit prohlášení stavby za kulturní památku, nejde-li o národní kulturní památku, může z mimořádně závažných důvodů ministerstvo kultury (§ 8 odst. 1 pam. zák.).
Značně nás též pobouřil článek Jiřího X. Doležala v časopise Reflex (38/06, str. 32-34) nazvaný "Mrtví nebo živí". Naší odpovědí byla reakce v internetovém fóru Reflexu.
Stavělo se dál...
------------------------------
Koncem května 2007 jsme obeslali kompetentní činitele s výzvou k zachování příšovických nalezišť. V polovině července, při příležitosti návštěvy tehdejšího libereckého hejtmana Petra Skokana (tehdy ODS) v příšovické nekropoli, jsme mu naši výzvu též zaslali.
Vážení!
Jsme malé občanské sdružení se sídlem v Turnově. Zabýváme se regionální historií a vydáváme regionálně vlastivědný sborník Od Ještěda k Troskám, ve kterém se snažíme zachovat pro budoucnost informace z našeho regionu. V poslední době jsme znepokojeni situaci, která nastala kolem archeologických nálezů v Příšovicích.
Zhruba před dvěma lety byla odkryta nekropole na lokalitě Cecilka. Bohužel to bylo v době, kdy již bylo toto místo určeno k zástavbě rodinnými domky. Přestože již v čase prvních nálezů bylo zřejmé jaké bohatství v zemi je, byla vydána další stavební povolení a zástavba pokračovala. Dnes je unikátní naleziště v zastavěné ploše a mnohde nenávratně zakryto betonem. Fakt, že teprve po dlouhých průtazích bylo tohle místo dodatečně uznáno (koncem února 2007) kulturní památkou, jen zkomplikoval život jeho obyvatelům. Cokoli teď budou na svém pozemku postavit, jim musí povolit turnovští úředníci a posvětit památkáři.
Další místo bohaté na nálezy bylo odkryto na západním konci Příšovic v pruhu mezi tratí ČD a firmou GIGA, kde archeologové odkryli snad stovky různých objektů z doby prvních zemědělců, starých asi 6500 let. Tato lokalita je zakoupena firmou, která tam chce vybudovat kamionové překladiště. Tzn.: celé to přijde zabetonovat. Archeologové mají na průzkum asi tři měsíce. Před několika dny zde proběhl i letecký archeologický průzkum, při kterém byly objeveny stovky dalších objektů v polích směrem k Turnovu a ve svahu za dálnicí (zhruba směrem k pivovaru Svijany). Podle archeologa P. Brestovanského není tato poslední lokalita určena k žádnému zastavění a je naděje, kdyby se ji podařilo nějak vyčlenit (vykoupit), že by ji bylo možné zachránit a zřídit tam nějakou expozici. Zase záleží na penězích a na tom, jak se k tomu postaví rozhodující orgány.
O tom, že se na mnoha místech na březích kolem Jizery od Turnova na jih nachází mnoho archeologických památek z historie naší krajiny již před téměř sto lety upozorňoval příšovický kronikář Větvička, c. k. konzervátor Buchtela, prof. J. V. Šimák a mnozí další. Bohužel, archeologický průzkum při stavební činnosti většinou přichází až následně v době, kdy jsou již pozemky rozprodány a vydána stavební povolení. V této situaci je velmi obtížné něco vykupovat zpět. Možnost vyvlastnění je velmi problematická a konfliktní.
Podle našeho názoru je třeba, aby tento prostor od Turnova až po Bakov měl zvýšenou ochranu jako potencionální naleziště podle Zákona o památkové péči, konkrétně jeho § 23b, kde se v takovémto případě uvádí možnost vydání plánů území s archeologickými nálezy.
Je třeba, aby toto území chráněno i s ohledem na mezinárodní "Úmluvu o ochraně archeologického dědictví Evropy" tzv. Maltskou konvenci, která byla jménem naší republiky podepsána ve Štrasburku dne 17. prosince 1998. Konkrétně jde o její články 2 - 6.
Toto území vzhledem k svému historickému významu musí být maximálně chráněno a je třeba, aby každá činnost ohrožující toto potencionální naleziště byla prováděna šetrně a s ohledem na pravděpodobný výskyt vzácných nálezů skrytých zatím pod povrchem země. Nesmí se znovu opakovat situace podobné té, která váhavostí orgánů nastala v Příšovické lokalitě Cecilka, kde byla zničena nekropole stará 3000 let.
V Turnově 21. května 2007
Bez odpovědi
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Převzato z OJKT 3/2007
Jak si jistě čtenáři tohoto čísla OJKT všimli, vyzvali jsme orgány, které mají nějakou účast při ochraně a správě památek k aktivitám vedoucím k vyhlášení územního plánu archeologických nalezišť v okolí Jizery, v pruhu od Turnova až po Bakov. (Takovýto územní plán je možné vyhlásit podle § 23b Zákona o státní památkové péči č. 20/1987 Sb., případně je možné vyhlásit archeologickou rezervaci podle článků 2-6 Úmluvy o ochraně archeologického dědictví (tzv. Maltské konvence). Ta byla jménem České republiky podepsána ve Štrasburku 17. 12. 1998. Poté s ní vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident ji ratifikoval. Pro ĆR "Úmluva..." vstoupila v platnost 23. září 2000.) K vydání této výzvy nás, po zkušenosti se zničenou nekropoli na lokalitě Cecilka, vedla obava o osud dalších archeologických nalezišť na území Příšovic. Tentokrát je ohroženo naleziště, sídliště staré asi 6700 let, objevené na západním okraji obce. Pozemek totiž koupila firma, která tam chce vybudovat překladiště pro kamiony. Archeologové dostali na průzkum čas do konce června 2007. Potom se opět bude betonovat... Betonový Geopark UNESCO.
Do vydání tohoto čísla OJKT nám na naši výzvu řada oslovených úřadů vůbec neodpověděla, jmenovitě: Archeologický ústav ČAV, Národní památkový ústav Praha, Krajský národní památkový ústav Liberec (ředitelem je PhDr. M. Kadlec, (v té době) kastelán ze Sychrova) a Krajský úřad Středočeského kraje. Neodpověděl nám ani hejtman Petr Skokan. V došlých odpovědích se nám většinou dostalo vysvětlení, co by bylo potřeba udělat, aby se územní plán mohl vyhlásit. Konkrétní kroky nepodnikl nikdo. Nejprve je nutné uvést, že podle Ministerstva kultury je orgánem státní správy na části námi do plánu navrhovaného území Městský úřad v Turnově. Jeho Odbor školství, kultury a sportu, kam péče o památky patří, nám sice odpověděl, ale ve své odpovědi zaměnil vyhlášení Územního plánu archeologických nalezišť (§23b Zákona o pam. péči), za zřízení Ochranného pásma kulturní památky (§17 téhož zákona), čímž myslel pouze lokalitu Cecilku, což je úplně něco jiného. Na realizaci ochranného pásma nemají kapacity ani peníze. (podepsán Bc. René Brož). Stavební úřad téhož MěÚ nám v podstatě sdělil, že jeho se to netýká (ing. Eva Zakouřilová). Ministerstvo pro místní rozvoj (ing. Petr Pávek) nás odkázalo na Ministerstvo kultury. Tam nás též odkázal Odbor kultury krajského úřadu Libereckého kraje s tím, že on sám je připraven k zpracování územních plánů a po dohodě s pracovníky muzeí (zřejmě jsou myšleni archeologové) je vyhlásit. Překážkou ale je absence prováděcí vyhlášky k § 23b zákona č. 20/1987 Sb. (podepsána Mgr. Eva Hamplová). K tomuto nám Ministerstvo kultury (podepsán JUDr. František Mikeš) napsalo, citujeme: "Pokud jde o plány území s archeologickými nálezy, o kterých se rovněž zmiňujete, zde je iniciativa svěřena krajům, které mohou vydat v dohodě s ministerstvem kultury nařízením kraje tyto plány. V současné době je v legislativním procesu prováděcí vyhláška, která upravuje další náležitosti. Doporučuji Vám proto, abyste svou iniciativu, pokud se týká plánů území s arch. nálezy, obrátili v první řadě na oba kraje, na jejichž území se tyto významné plochy nalézají." Takže: Plány území s archeologickými nálezy nelze vyhlásit, protože není prováděcí vyhláška. (Podle neověřených zpráv se snad bude projednávat na podzim.) Přitom stavebníci na území s archeologickými nálezy jsou povinni ohlásit zahájení stavby. Je to začarovaný kruh. Nikdo oficiálně neví, kde území s archeologickými nálezy jsou, protože plány neexistují. Stavby v nich se ale hlásit musí, a proto se stavebníci na povinnost nahlásit stavbu, raději upozorňují stále. Citace z dopisu ze Stavebního úřadu MěÚ Turnova: "Pouze při umísťování a povolování staveb jsou všichni stavebníci upozorňováni na povinnost předem ohlásit stavební činnost popř. arch. nález Archeologickému úřadu......".
Bohužel nikde se v zákoně nepamatuje na to, upozornit stavebníky ještě před koupí pozemku, že chtějí stavět na území potenciálního archeologického naleziště - plány neexistují, jak to tedy vědět? - a na možné pozdější komplikace z toho vyplývající. (Možná to je záměr. Mnoho lidí by šlo stavět jinam a to se někdy nehodí. Případně by se na některých místech nemohlo stavět vůbec. Obce samotné hospodařící s malými rozpočty předběžné výzkumy a případné náhrady stavebníkům nejsou schopny financovat.
Naši výzvu jsme psali v naději, že si kompetentní místa uvědomí vážnost a naléhavost situace a že vzájemnou kooperací naleznou rychlou a účinnou cestu k řešení tohoto vážného problému. Výsledek, nic. Výmluvy, přestrkování zodpovědnosti z jednoho na druhého, strach něco rozhodnout, liknavost. Většinou se s námi v dopisech loučili slovy, jako: "Ještě jednou vás ujišťuji, že si vaší iniciativy velmi vážíme." Nebo: "Ještě jednou vám děkuji za váš podnět a těším se na další spolupráci." K čemu jsou takové úřady? Kdyby tam byla ropa - to by to šlo jinak. Na to jsou účinnější páky. Copak to nikomu ze zodpovědných nevadí ???
---------------------------------------
Neolitické sídliště v Příšovicích objevené na jaře v roce 2007 leží na nevýrazné terase (241-242 metrů nad mořem) cca 1-1,5km vzdálené od současného toku řeky Jizery. Terasa je součástí mnichovohradišťské kotliny ve střední a západní části Turnovské pahorkatiny. Na tomto, tedy pravém břehu Jizery, se uložily pokryvy a závěje sprašových hlín, které tvoří podloží všech objektů zkoumaného neolitického sídliště. To bylo objeveno při skrývce ornice, která měla různou mocnost. Při severozápadním okraji plochy skrývky, rovnoběžně s dálnicí, dosahovala ornice 25- 40 cm. Na protilehlé straně u železničních kolejí bylo rozhraní ornice a žlutavé sprašové hlíny až 90 cm pod současným povrchem. Výplň většiny objektů tvořila šedočerná silně ulehlá soudržná hlinitá zemina. Na tuto uloženinu se vázala většina nalezených artefaktů z mladšího neolitu. "Stáří sídliště je 6700 let, patří do mladší doby kamenné, neolitu." napsal o něm Petr Brestovanský. "Odkryli jsme kompletní dochovanou vesnici, tedy, zatím její část. Všechno totiž nasvědčuje tomu, že nálezy pokračují snad na všechny strany. Na ploše téměř dvou hektarů se nachází na 1400 pradávných objektů. Nejvýznamnější je odkrytí 15. domů a 20. dílen. Velikost obydlí byla různá, od 7x10 až po 8x20 metrů. Místní spraš byla také mimořádně úrodná, zřejmě díky tomu zde vznikla tak veliká vesnice. Máme ji tady dochovanou přesně v té podobě, v jaké ji naši předci opustili. Smutné je to, že co přečkalo 6700 let, my letos zničíme."
Celková plocha výzkumu se pohybovala kolem 2 hektarů. Jednak se zkoumala centrální část plochy o rozměrech 130 x 145 metrů mezi dálnicí a železnicí, kde je vyprojektovaná hala a dále pak navazující plocha pod budoucí příjezdovou komunikací. Jedná se především o parcely číslo 208, 202/5, 202/50, 202/49 a části dalších parcel 202/48, 202/47 a 202/45.
Opět archeolog Brestovanský: "Budoucí ochrana tohoto unikátního naleziště, ze kterého známe pouze část, je nutná v pojetí "Maltské konvence" zejména východním a severovýchodním směrem od zkoumané plochy. To znamená v ploše několika hektarů mezi dálnicí a železnicí, tam kde je v územním plánu obce vyprojektovaná průmyslová zóna. Pro budoucí generace (a to jak pro vědecký výzkum, či stavbu archeologické rezervace nebo archeoskanzenu s expozicí a odborným dohledem) je nutné ponechat celou plochu, nebo alespoň její část bez zástavby, která by kulturní krajinu zničila, nebo jinak znehodnotila. Z největší možnou opatrností je nutné postupovat při případném odstraňování ornice (dle půdního zákona), neboť jak ukázal letošní výzkum tak relikty domů zasahují do podorniční žlutavé spraše často jen několik centimetrů. Jakákoliv těžká technika, jak pásová tak kolová, by tyto zcela unikátní záznamy v podobě půdorysů pravěkých domů zcela zničila."
Co dodat? Snad jenom znovu zdůraznit, že v Příšovicích a Svijanech se naskytl objev významného sídelního střediska na severojižní spojnicí kultur s kontinuitou několika tisíciletého osídlení, který nám mnozí ve světě závidí. Něco takového se hned tak nebude opakovat. Jenže jsme Češi. Pokračuje Petr Brestovanský:"Celkem bylo kresebně a fotograficky zdokumentováno cca 1400 objektů. K těm největším patří tři řady celkem dvaceti pravěkých dílen kruhovitého až oválného půdorysu o průměru 5- 10 m a maximální hloubce až 2 metry. V blízkosti dílen byly nalezeny různě zachované půdorysy patnácti domů o rozměrech 6 x 9 m až 8 x 24 m. Různorodost půdorysů dlouhých domů dokládá vývoj těchto staveb na lokalitě. U některých máme zdvojené řady kůlů obvodových stěn. Vnitřní uspořádání sloupových jam (většinou do 40 cm průměru) je řidší než v domech kultury lineární, podélné rozestupy se pohybují kolem 8 metrů. Někdy jsou stěny uprostřed domu ven vypouklé. V mladší fázi domů docházelo k jejich celkovému zkracování a zmenšování. Doloženy jsou i opravy stěn.
Kromě dalších sídelních jam a soujámí se zde nalezly desítky kůlových (sloupových) jam a stovky "kůlových jamek". Nalezeny byly desítky topenišť, několik zřícených pecí, desítky fragmentů broušených sekerek, cca 2000 ks odpadu vzniklého při výrobě štípané industrie, často z baltského pazourku. Jedná se jak o jádra, různé tvary úštěpů, nebo při proplavení zachycené drobné odštěpky a třísky. Dále bylo získáno množství brousků k výrobě nástrojů, drtiče a drtidla k výrobě první mouky pro výrobu placek aj. Stovky fragmentů keramických nádob jsou většinou dosti zkorodovány, na některých je ale dobře patrná výzdoba. Plavením vzorků hlíny z pravěkých objektů se podařilo dokonce najít i zuhelnatělé obilky a první hrášek."
V článku uveřejněném 9. července 2007 v "Kraji Libereckém" se popisuje již uplynulý děj. Nejprve Petr Brestovanský:"...A určitě bych chtěl poděkovat všem, kteří mi s výzkumem pomáhali. Práce tu probíhaly dvanáct hodin sedm dní v týdnu, v úmorném horku, anebo za soustavného deště. Přes veškeré intervence na kraji, na různých ministerstvech a dalších orgánech se nepodařilo sehnat dostatek peněz na vykoupení pozemku." Mluvčí krajského úřadu Jiří Langer k tomu prohlásil: "Liberecký kraj nebude po vyhodnocení situace pozemky vykupovat, o stavebních uzávěrách neuvažuje, naopak prostřednictvím Severočeského muzea uzavřel s investorem, mladoboleslavskou společností VGP Park smlouvu, kde se obě strany dohodly, že záchranný archeologický průzkum, podle zákona o státní památkové péči pod odborným vedením Petra Brestovanského ze Severočeského muzea skončí k 30. červnu 2007." Podle něho úřady souhlasí s tím, že objev má zásadní význam pro Pojizeří, ale ani kraj ani ministerstvo však nemají peníze na výkup pozemků: "Máme k dispozici finanční prostředky pouze na pokrytí záchranného archeologického výzkumu. Peníze určené pro tyto účely však nestačí pokrýt potřebu." Vysvětlila mluvčí ministerstva kultury Marcela Žižková. Podle Jiřího Langera: "Je ale třeba zdůraznit, že loňská dotace Libereckého kraje osmkrát převýšila příspěvky ministerstva kultury." Komentáře netřeba.
Referát o příšovickém nalezišti zazněl 20. října 2007 na IV. konferenci Památková péče v občanské společnosti Trosky 2007. O unikátním nalezišti v Příšovicích informovaly Český rozhlas Sever - pořad Planetárium a regionální zpravodajství pro Liberecko, Český rozhlas- pořad Meteor, Česká televize, Nova, GENUS TV a.s., ČTK, internetové servery a desítky novinových a časopiseckých článků, mj. Mladá fronta, Liberecký deník, Právo, The Prague Post, magazín Turnovsko. Aktivně se do záchrany naleziště zapojilo Občanské sdružení "Paměť Českého ráje a Podještědí", které v desítkách dopisů příslušným institucím žádalo nápravu neudržitelné situace kolem likvidace unikátních archeologických nalezišť. Shrnutí nalezneme ve vlastivědném sborníku Od Ještěda k Troskám č.3/2007. O naleziště projevilo zájem a objevenou vesnici z mladší doby kamenné navštívilo množství rodin s dětmi, cykloturistů, místních rodáků, školní třídy, starostové okolních obcí, odborníci i politici, mj. předseda senátu Přemysl Sobotka. Přesto se betonovalo dál.
--------------------------------------
Valná hromada OS Paměť
Dne 8. prosince 2007 konaná valná hromada občanského sdružení "Paměť Českého ráje a Podještědí" se sídlem v Turnově v závěrečném usnesení ukládá:
Valná hromada O. S. "Paměť..." na základě dlouhodobějšího mapování situace kolem objevu archeologických lokalit v Přišovicích a v neposlední řadě i po veřejné debatě (proběh1é na této valné hromadě) o aktuální situaci s Bc. Petrem Brestovanským, archeologem Severočeského muzea v Liberci, ukládá vydat rezoluci, která se bude tristní situací ochrany archeologických nalezišť, neexistujícího zákona ukládajícího tuto ochranu a možnostmi řešení této situace v České republice všeobecně zabývat.
Zároveň zde byl zformulován základní text této rezoluce:
Vědomi si unikátních nálezů archeologických lokalit v k. ú. Přišovice (Liberecký kraj), především objevu žárového pohřebiště z mladší a pozdní doby bronzové v části obce zvané "Na Cecilce" a objevu výrobního a sídelního areálu z mladší doby kamenné v blízkosti rychlostní komunikace R 10 (E 65) Praha - Liberec; vyjadřujeme plnou podporu záchraně a zachování těchto památek středoevropského významu v místech, kde se dle výsledků archeologické projekce nalézají. Taková místa se musejí stát místy archeologické rezervace, či archeoskanzenu a nesmí docházet k jejich další likvidaci krátkozrakým zastavěním průmyslovými halami či rodinnými domy - jako se stalo ve výše zmíněných lokalitách. Historická paměť naší krajiny musí být zachována budoucím generacím!
V Turnově - Daliměřicích, dne 8. 12. 2007 O. S. Paměť
Marné volání na (české) poušti.
--------------------------------------------------------
"Občanské sdružení Ochrana Klokočských skal bylo založeno v roce 1988. Původně jako volné trampské sdružení - parta kamarádů, kterým není lhostejný stav skalního města Klokočské skály a vandalské zacházení se zříceninou středověkého hradu. Od počátku byla jeho činnost zaměřená na ochranu Klokočských skal, likvidaci divokých skládek a ochranu drobných vodotečí v Zeleném dole. Rovněž jsme se snažili získat kontakty na odborníky přes památkovou péči...Od počátků objevů mimořádně cenných archeologických památek v Příšovicích se členové sdružení aktivně zajímali o objevy samotné a také o možnosti jejich záchrany a prezentace. Petice nazvaná "Zachraňme archeologické památky Příšovic" spolu s odbornými články byla po celou turistickou sezónu k dispozici návštěvníkům hradu Rotštejn, o který sdružení pečuje.
V říjnu 2006 uspořádalo sdružení druhou mezinárodní konferenci Památková péče v občanské společnosti TROSKY 2006. Tříhodinová část z konferenčního jednání byla věnována nalezišti Cecilka v Příšovicích, nálezům, popisům situace a diskusi mezi zástupci nestátních neziskových organizací a státní správy na téma Záchrana a ochrana archeologických lokalit nejen v Příšovicích. O mimořádnosti lokality v Příšovicích jsem referoval na III. konferenci Památková péče v občanské společnosti v Rosicích u Brna 12. dubna 2008. Novým objevům v Příšovicích byla potom věnována část druhého a celý třetí jednací den IV. konference Památková péče v občanské společnosti TROSKY 2008. Z jednání této konference vzešel pilotní projekt "Stavaři a archeologie" na jehož realizaci se sdružení Ochrana Klokočských skal aktivně podílí...
Co říci na závěr: Při pokusech o záchranu unikátních nalezišť jsme narazili na řadu problémů, spojených s ochranou vlastních archeologických nálezů na místě. Narazili jsme i na problémy financování archeologických výzkumů, potíže s výkupy pozemků, s hamižností majitelů nemovitostí v dané lokalitě, krátkozrakostí některých úředníků a především na neochotu, podle nás kompetentních míst, řešit akutní problém v rámci platných zákonů."
----------------------------------------------
Čas ubíhal, zastavit se nedal. Na skrytém unikátním neolitickém sídlišti kdosi postavil obrovskou modrou boudu kamionového překladiště. Rodinné domky na Cecilce prošly kolaudací, na jediné odkoupené parcele nestojí nic, žádné muzeum. Obec má jiné starosti, ministerstvo kultury a krajský úřad zapomněly. Zkrátka nezájem.
V roce 2008 se objevila malá naděje v podobě řádu německých rytířů, který se zajímal o zchátralý svijanský zámek. Při konferenci Trosky 2008 jsme se tam byli podívat. Hrůza. Zámek za dob socialismu léta sloužil jako kanceláře a ubytovací prostory místního JZD či co to bylo, jeho stav tomu odpovídal. Kouřovody a vodovody proražené, kudy se to komu hodilo. Omítky opadané, vše opotřebované a zanedbané k neuvěření. Všude neskutečná špína. Div, že to ještě někdo nezapálil jako podobný objekt v polských Vojanech. Vyrazilo nám to dech. V přízemí již ale byly určeny místnosti pro archeoexpozici, sen Petra Brestovanského. Ale i tato naděje vbrzku zemřela.
V roce 2010, zřejmě na konferenci Trosky 2010, nepamatuji již přesně, nám Petr Brestovanský ukázal video, DVD s návrhem Archeoparku neolitické kultury v Příšovicích. V sousedství modré bedny kamionového překladiště měl vyrůst areál několika staveb sloužících veřejnosti k prezentaci příšovických pradávných artefaktů. Fantastická věc. Zda to mělo reálný podklad v nějakém projektu a zajištěném finacování, či šlo jen o nádherný sen, jsem se nikdy nedozvěděl.
Zámek ve Svijanech zakoupil v roce 2013 tamní pivovar sídlící přímo přes místní komunikaci. Za přispění grantů z EHP a Norských fondů a ve spolupráci s islandskými partnery projektu se zchátralý objekt v poměrně krátké době podařilo opravit. Brána zámku se veřejnosti poprvé otevřela 25. června 2016. Téhož roku jsme ho, při konferenci Trosky 2016, měli možnost navštívit s doprovodem a výkladem Petra Brestovanského i my. On sám považuje opravu zámku a zřízení archeologické expozice téměř za zázrak. Nějaké drobnosti v té době ještě chyběly - v horních patrech bude ubytování včetně apartmánu pro svatebčany, pod kaplí se plánuje občerstvení - ale v podstatě bylo hotovo. "Kraj", který se o to v podstatě nijak nezasloužil, z toho hleděl získat alespoň politické body. Prý "Brána Libereckého kraje"... Vzpomeňte na výstavu, kam jsme kdysi byli s Václavem Jenšovským pozváni. Také nešlo o památku, ale o body. Chlubit se cizím peřím...
Ladislav Šourek
-------------------------------------------------------
Literatura, odkazy, citace:
Soupis památek libereckého kraje 2. část, Příšovice
J. Filip: Dějinné počátky Českého ráje, str. 248
J. Filip: Dějinné počátky Českého ráje, str. xxx
Spolek Paměť Českého ráje a Podještědí založený v roce 1999, je vydavatelem vlastivědného čvrtletníku "Od Ještěda k Troskám" (OJKT), který navazuje na prvorepublikové tradice stejnojmenného sborníku. "Paměť" působí v široké spádové oblasti od Českodubska, přes Turnovsko, Semilsko, Lomnicko, Jičínsko, Mladoboleslavsko a Mnichovohradíšťsko. Hlavní náplní spolku je snaha o zachování kulturních a historických památek.
Hlubučková, Hana Talli a kol.: Archeologie a stavaři, publikaci vydalo Čs. vys. učení technické v Praze, fakulta spol. věd, ISBN 978-80-01-04154-3, 150 výtisků. Vytisky se do běžné distribuce nedostaly. Jeden výtisk mám doma, případným zájemcům umožním nahlédnutí. (L.Š.)
Citace:
§ 22/ 2 Má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Je-li stavebníkem právnická osoba nebo fyzická osoba, při jejímž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, hradí náklady záchranného archeologického výzkumu tento stavebník; jinak hradí náklady organizace provádějící archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na takovém území provádět jiná činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů.
-----------------------------------------------
Závěrem
